Podchlazení

Hypotermií (podchlazením) se označuje pokles teploty tělesného jádra pod 35 °C. Může ji vyvolat dlouhodobé vystavení chladu. Riziko zvyšuje silný vítr při chladném počasí a pobyt ve vodě nebo studené mokré oblečení.

Při poklesu teploty tělesného jádra se aktivuje mnoho kompenzačních mechanismů. Ve snaze udržet teplotu jádra dochází periferně ke stažení cév (vazokonstrikci). Relativní zvýšení objemu v centrální cirkulaci pak může způsobit potřebu močení. Pacient se může také třást, čímž se tělo snaží produkovat teplo svalovým pohybem. Je však třeba mít na paměti, že při nižších teplotách ke třesu nedochází, a nelze ho tedy považovat za rozhodující příznak.

Při dalším poklesu teploty se stupňují dopady na další tělesné funkce, stav se zhoršuje a může vést až k srdeční zástavě.

Postup při podchlazení:

1. V první řadě je třeba pacienta dostat z chladného prostředí, odstranit případný mokrý oděv a jemně osušit kůži. Mokrý oděv raději odstřihneme, než svlékáme, abychom s pacientem co nejméně hýbali. Zároveň s tím bychom měli provádět vyšetření ABCDE a pacienta zahřívat.
2. Při lehkém podchlazení může stačit pacienta zbavit mokrého oděvu, osušit ho a jednoduše ho zabalit / dát mu teplé oblečení. Důležité je zejména přikrýt hlavu, jelikož tudy dochází k velkým tepelným ztrátám.
3. Při silnější hypotermii může být potřeba pacienta aktivně zahřívat pomocí teplé koupele. To lze samozřejmě pouze v případě, že pacient je plně při vědomí a žádný z bodů ABCDE nevyžaduje urgentní řešení.
4. Během zahřívání je třeba sledovat srdeční frekvenci a stav vědomí, jelikož může dojít k výraznému rozšíření cév (vazodilataci).
5. Podchlazený pacient musí být bedlivě pozorován pro případ, že by došlo k rychlému zhoršení stavu.
6. Dále je důležité s pacientem manipulovat jemně, jelikož nevhodná stimulace může způsobit i srdeční zástavu.
7. Každého podchlazeného pacienta, s výjimkou těch nejlehčích případů, je třeba rychle dopravit na pohotovost.