Souhrn Zásad

1. Otřes mozku musí být brán extrémně vážně vzhledem k zabezpečení dlouhodobého zdraví a prospěchu hráče

Síly způsobující otřes mozku jsou v ragby běžné; naštěstí většina z nich nevede k otřesu mozku. Počáteční účinky otřesu mozku jsou velmi variabilní. Zotavení je spontánní, často s rychlým vymizením známek a symptomů a kognitivních změn (minuty až dny). To může zvýšit potenciál hráčů k:

• ignorování symptomů otřesu mozku v okamžiku zranění; nebo
• k návratu ke hře místo plného zotavení z diagnostikovaného otřesu mozku.

2. Management při podezření na otřes mozku při tréninku nebo zápase - na hřišti

Každý hráč s podezřením na otřes mozku musí být OKAMŽITĚ ODSTRANĚN ZE HRY, pomocí vhodných postupů pro řešení nouzových situací.

Po bezpečném odstranění ze hry se nesmí zraněný hráč v ten den vrátit k aktivitní činnosti a dále až do doby, kdy je lékařsky posouzen.

Pokud existuje podezření na poranění krku, měl by být hráč ze hřiště odstraněn pouze profesionály ze zdravotní pohotovostní služby s patřičným vzděláním v oblasti péče o zranění páteře.

Spoluhráči, trenéři, rozhodčí, vedoucí týmů, organizátoři nebo rodiče, kteří mají podezření, že hráče může mít otřes mozku, MUSÍ udělat maximum pro zajištění, že hráč je bezpečně odstraněn ze hřiště.

3. Management při podezření na otřes mozku - mimo hřiště

Doporučuje se, aby byl hráč ve všech případech podezření na otřes mozku předán lékaři nebo profesionálnímu zdravotníkovi k diagnóze a stanovení dalšího postupu a také rozhodnutí o návratu ke hře a to i v případě vymizení symptomů.

Sportovci s podezřením na otřes mozku:

• neměl by být v prvních 24 hodinách ponechán o samotě
• neměl by v prvních 24 hodinách konzumovat alkohol a poté by se měl vyhýbat alkoholu až do obdržení povolení lékaře nebo profesionálního zdravotníka, pokud není k dispozici lékař ani profesionální zdravotník, pak by neměl zraněný hráč konzumovat alkohol až do vymizení symptomů
• neměl by řídit motorové vozidlo až do obdržení povolení lékaře nebo profesionálního zdravotníka, pokud není k dispozici lékař ani profesionální zdravotník, pak by neměl řídit až do vymizení symptomů

Pokud hráč vykazuje JAKÝKOLIV z následujících případů, měl by být převezen k pohotovnostnímu lékařskému vyšetření v nejbližší nemocnici:

• Sportovec si stěžuje na silnou bolest krku
• Zhoršující se vědomí (narůstající mátožnost, únava)
• Narůstající zmatek nebo podrážděnost
• Silná nebo narůstající bolest hlavy
• Opakující se zvracení
• Neobvyklá změna chování
• Záchvat
• Dvojité vidění
• Slabost nebo pocit brnění/pálení v horních nebo dolních končetinách

4. Návrat ke sportu

Cílem časné péče po otřesu mozku je vymizení příznaků a co nejrychlejší návrat k běžným denním činnostem, tak, aby nevyvolávaly příznaky. Současný výzkum ukazuje, že příliš dlouhá doba úplného odpočinku není pro zotavení po otřesu mozku vhodná. Proto se v této souvislosti hovoří o relativním odpočinku. 

• V období 48 hodin po zranění je možné provádět běžné denní aktivity, které nevedou ke zhoršení příznaků. Zraněný by se měl vyhýbat náročnějším aktivitám a dopřát si relativní klid v kognitivních činnostech, tedy netrávit delší čas u televize / počítače atd. Hlavním vodítkem jsou příznaky, které by se neměly zhoršovat nebo vracet.
• Po uplynutí 48 hodin se doporučuje pokračovat v běžných denních aktivitách a postupně přidávat i náročnější činnosti, kterými je myšlena fyzická a psychická aktivita, která nevede k významnému zhoršení, či vyvolání příznaků. 

Následná rehabilitace by se měla zaměřit na postupné navyšování náročnosti (intenzity) činností (tj. včetně tréninku a cvičení), při kterých nedochází ke zhoršení příznaků. Stejně jako u jakékoli jiné rehabilitace, ani v tomto případě neexistuje jeden správný postup. Ten musí být vždy přizpůsoben danému sportovci s ohledem na:

• Otřesy mozku, které sportovec utrpěl v minulosti
• Aktuální projevy zranění
• Příznaky a kognitivní zátěž v momentě, kdy byl otřes mozku diagnostikován

V amatérském prostředí by hráč neměl nastoupit k utkání 21 dní, přičemž den, kdy ke zranění došlo, je počítán jako nultý. Jednotlivé národní federace časem vyvinuly své postupy a protokoly. Častým příkladem je postup, v jehož rámci zraněný hráč nemůže dva týdny hrát a má možnost nastoupit do utkání až během třetího víkendu. Pokud je bez příznaků, může během druhého týdne pozvolna začít s bezkontaktním a silovým tréninkem.

Tréninkové činnosti s rizikem úrazu hlavy mohou být zařazeny během třetího týdne, ale pouze za předpokladu, že hráč je předchozích 14 dní bez příznaků. Postupný návrat do tréninkového procesu by každopádně měl probíhat jen takovou rychlostí, aby nedocházelo ke zhoršení stávajících, případně vyvolání nových, příznaků.

Níže je uveden příklad postupu návratu ke sportu, který byl zveřejněn v návaznosti na vydání mezinárodního konsensu k otřesu mozku ve sportu z Amsterdamu 2022. Postup klade důraz na postupné navyšování intenzity činností, které probíhá v krocích, a zároveň bere ohled na možné zhoršení příznaků.

V tomto případě představují kroky 1 až 3 péči ve fázi zotavování po otřesu mozku, kdy hráč ještě může mít lehké příznaky. Kroky 4 až 6 jsou pak postupným návratem k ragby, do kterých by měl nastupovat již po odeznění příznaků. Hráč by měl v každém kroku setrvat alespoň 24 hodin, než pokročí dále.

Hráči mohou zahájit trénink v mírné intenzitě (přibližně do 55% maximální tepové frekvence), a pokud to nevede ke zhoršení, pak je možné navýšit intenzitu až do 70 % maximální tepové frekvence v kroku 2. Mírné a dočasné zhoršení příznaků, které do jedné hodiny ustoupí, jsou v této fázi přijatelné. V případě, že v souvislosti se cvičením dochází k výraznějšímu zhoršení příznaků, či jejich přetrvání, sportovec by měl fyzickou aktivitu ukončit a pokračovat až další den.

Jelikož při ragby jsou kroky 4 až 6 spojeny s rizikem úderů do hlavy, sportovec je může zahájit až v momentě, kdy se stav příznaků a kognitivních schopností vrátí na úroveň před zraněním a sportovec na své okolí působí normálním dojmem.

Pokud hráč pociťuje příznaky související s otřesem mozku během kroků 4 až 6, měl by se vrátit zpět do kroku 3 a nepouštět se do rizikovějších aktivit dříve, než bude při fyzické námaze bez příznaků.

Průběh rehabilitace každého hráče je nutné přizpůsobit v závislosti na průběhu předchozích otřesů mozku, projevech a spojených rizicích. Spolu s tím by měla rehabilitace zohledňovat příznaky, které se u hráče objevily, když došlo k otřesu mozku. Například:

• Rehabilitace poruch rovnováhy, závratí
• Rehabilitace krční páteře
• Psychologické vyšetření a možná intervence v případech, kdy hráč pociťuje úzkost, podrážděnost anebo smutek.

Déle trvající zotavení a přetrvávající příznaky:

Hráči, kterým se nedaří absolvovat proces návratu ke sportu, ti, kteří pociťují příznaky, které se nezlepšují ani po 2 až 4 týdnech od zranění, by měli vyhledat další odbornou pomoc a cílenou rehabilitaci.