Primární vyšetření
Vyšetření hráčů s čerstvým úrazem nebo závažnými zdravotními problémy, včetně stanovení priorit při jejich ošetření, by se mělo zakládat na typu zranění, životních/fyziologických funkcích a mechanismu úrazu. Životní funkce je třeba vyšetřit rychle a efektivně. První pomoc se skládá z rychlého primárního vyšetření včetně okamžitého řešení zjištěných problémů a rychlé kontroly stavu.
Tento proces se řídí pravidlem ABCDE pro neodkladnou péči a jsou při něm odhalovány život ohrožující stavy. Probíhá v níže uvedeném pořadí.
- Zástava masivního krvácení
- A: airway (zajištění dýchacích cest a ochrana krční páteře)
- B: breathing (dýchání s dostatečnou ventilací)
- C: circulation (krevní oběh a zástava krvácení)
- D: disability (stav vědomí)
- E: exposure & environment (celkové vyšetření pohledem)
Během primárního vyšetření bychom měli rozpoznat veškeré život ohrožující stavy a zároveň je začít řešit. Jednotlivé kroky vyšetření jsou seřazeny podle důležitosti. Např. problémy s dýcháním by měly být vyřešeny dříve, než začneme vyšetřovat krevní oběh. Pokud je přítomno více zdravotníků, jednotlivé kroky lze provádět současně.
Zástava masivního krvácení
Ve vzácných případech, kdy dojde k masivnímu krvácení, zvážíme použití tlakového obvazu, abychom zastavili krvácení a mohli se přesunout k dýchacím cestám.
Zajištění dýchacích cest a ochrana krční páteře
Pokud u hráče existuje podezření na poranění krční páteře, je třeba nejprve aplikovat manuální stabilizaci hlavy v ose páteře. Vyšetření dýchacích cest zahájíme tím, že ověříme, zda je hráč schopen srozumitelně slovně odpovědět na naše pokyny. Pokud ano, má průchodné dýchací cesty, dýchá a má krevní tlak dostatečný pro perfuzi mozku. Poslechem kvality hlasu můžeme získat informaci o stavu dýchacích cest i vodítka k potenciálním problémům.
Pokud máme o průchodnosti dýchacích cest pochyby, je třeba je vyšetřit a případné problémy řešit podle zásad popsaných v kapitole o dýchacích cestách.
Obstrukci dýchacích cest je důležité odhalit včas a adekvátně ji řešit, abychom minimalizovali hypoxii a hyperkapnii. Stav dýchacích cest je také potřeba pravidelně kontrolovat, jelikož některé problémy mohou být progresivní povahy a nemusí se při primárním vyšetření projevit.
Dýchání s dostatečnou ventilací
Další v pořadí je vyšetření dýchání. Musíme především změřit dechovou frekvenci a ověřit, zda se hrudník zvedá tak, jak má. Zběžný pohmat hrudníku nám v tuto chvíli umožní odhalit možný krepitus nebo bolestivá místa. Je nepravděpodobné, že by hráč na hřišti utrpěl zranění, které by ho bezprostředně ohrožovalo na životě, ale pokud pozorujeme dechovou tíseň, je nezbytné další vyšetření.
Podrobnější vyšetření dýchání se obvykle provádí na ošetřovně nebo v sanitce, kde je zkontrolován hrudník, dechová frekvence, rozpínání hrudníku, poklepový a poslechový nález, pozice trachey a případná cyanóza.
Život ohrožující stav je třeba včas rozpoznat a ihned zahájit neodkladnou péči (pokud je k dispozici dostatečně vyškolený zdravotník), přivolat pomoc nebo hráče co nejdříve transportovat na vhodné specializované pracoviště. Podrobnější informace naleznete v kapitole o dýchání a traumatech hrudníku. Všem hráčům v kritickém stavu by měl být v rámci přednemocniční péče podán kyslík pomocí masky s rezervoárem z vysokoprůtokového zdroje (10–15 l/min).
Krevní oběh a zástava krvácení
Další v pořadí je vyšetření krevního oběhu. Součástí vyšetření je:
- tep – hmatatelnost pulzu na a. radialis
- tep – frekvence a plnost
- barva kůže – všímáme si blednutí
- stav vědomí, příp. agitovanost
- známky zevního krvácení
- známky vnitřního krvácení
Hmatatelnost pulzu na a. radialis naznačuje, že orgány jsou nejspíše prokrvovány. Zdravotníkům slouží jako vodítko, zda je potřeba hráči, který utrpěl tupá poranění hrudníku či břicha, podat intravenózně tekutiny. Více informací se lze dočíst v kapitole o krevním oběhu.
Zevní krvácení řešíme přímým tlakem na ránu a použitím obvazů, abychom krvácení zastavili. Pokud hráč jeví klinické známky šoku, je důležité vyšetřit všechna místa, odkud může pocházet vnitřní krvácení (hrudník, břicho, retroperitoneum, pánev a dlouhé kosti).
Stav vědomí
Pro zjištění počátečního stavu vědomí na hřišti se řídíme systémem ACVPU:
- A = alert (při vědomí)
- C = confusion (zmatenost)
- V = voice (reaguje na oslovení)
- P = pressure (reaguje na tlakový podnět)
- U = unresponsive (nereaguje)
Pokud existuje sebemenší podezření na poranění míchy nebo hlavy, je třeba vyšetřit stav nervového zásobení periferie. Stejně tak pokud máte pochyby o stavu páteře.
Na ošetřovně následuje podrobnější neurologické vyšetření na základě Glasgowské stupnice hloubky bezvědomí (GCS). To bychom měli pravidelně opakovat a výsledky společně se zjištěními z primárního vyšetření zaznamenávat, abychom mohli sledovat zlepšování nebo zhoršování stavu.
Vedle toho bychom měli krátce zkontrolovat, zda má hráč stejně velké zornice, zda jsou zvětšené nebo zmenšené a zda reagují stejně na osvit.
Celkové vyšetření pohledem
Během počátečního vyšetření na hřišti by měl být hráčův oděv odstraněn jen v omezeném rozsahu a hráč by měl být ochráněn před vlivy prostředí. Až dokončíme primární vyšetření, vyřešíme všechny bezprostředně život ohrožujících stavy, zkontrolujeme pacientův stav a ověříme, že se jeho stav zlepšil, s pomocí vhodného vybavení a personálu ho přesuneme na ošetřovnu nebo do sanitky.
Pokud tomu naléhavost stavu nebrání, hráče v tomto bezpečnějším prostředí obnažíme více, abychom ho mohli důkladněji vyšetřit. Neodkládejte však přesun do nemocnice. Hráče opět co nejdříve zahalíme, abychom zachovali jeho důstojnost a ochránili ho před dalšími možnými vlivy.