Komplikace

Ztráta prokrvení: Ztráta prokrvení končetiny obvykle nebývá život ohrožující. Po ztrátě prokrvení trvá až šest hodin, než vznikne svalová nekróza. Čím dříve však prokrvení obnovíme, tím menší bude poškození tkání, a proto se ho snažíme obnovit co nejdříve. Toho obvykle dosáhneme repozicí zlomeniny nebo dislokace do normálního anatomického postavení, čímž ulevíme případným postiženým krevním cévám.

Akutní compartment syndrom (ACS): Jde o stav, při němž zvýšený tlak v uzavřeném anatomickém prostoru omezuje krevní cirkulaci a funkci tkání (McCaffrey 2009). Pokud není včas diagnostikován a léčen, má vysokou úmrtnost. Rostoucí tlak v anatomickém prostoru (kompartmentu) lze do určité míry tolerovat, ale při jejím překročení není mikrocirkulace schopna uspokojit metabolickou poptávku tkání a dochází k ischemické nekróze.

ACS je potřeba včas rozpoznat a léčit pomocí fasciotomie, abychom předešli komplikacím jako:

• neurologický deficit
• ischemická kontraktura
• infekce
• crush syndrom
• amputace
• smrt

V rámci přednemocniční péče může být diagnostika ACS obtížná. Mezi příznaky ACS patří:

• silná bolest neodpovídající zranění
• bolest při pasivním pohybu
• tuhý otok

Mezi pozdní příznaky patří:

• parestezie
• paréza
• ztráta pulzu

Elliot a Johnstone (2003) označují za nejhodnotnější ukazatele při diagnostice ACS bolest neodpovídající klinickému stavu, bolest vznikající při pasivním natažení svalů v daném segmentu, změny senzitivity a motorický deficit.

Včasná diagnostika ACS může být obtížná a je potřeba předpokládat vysokou pravděpodobnost vzniku tohoto problému.

Léčba spočívá v ochraně životních funkcí, analgezii, odstranění případných pomůcek, které segment mohou utlačovat, a urgentním převozu na příslušnou pohotovost. Včasný přesun je nezbytný kvůli vyšetření, sledování stavu a tlaku a případné fasciotomii.

Pulz může být při ACS distálně často hmatatelný (i když jen slabě) až do pozdního stádia. Mezi pozdní příznaky patří i svalová slabost a ochrnutí. Vysoké podezření na vznik compartment syndromu se zakládá především na typu zranění, bolesti neodpovídající tomuto zranění a zvýšení bolesti při pasivním protažení.

Poškození nervů: Při zlomenině může dojít k poškození nervů, které probíhají v blízkosti zraněného místa. Např. fraktura krčku fibuly může poškodit n. fibularis communis, profundus nebo superficialis. Poškození n. fibularis profundus může způsobit oslabenou dorsální flexi hlezna a palce a snížené čití mezi 1. a 2. prstem. Poškození n. fibularis superficialis způsobuje oslabenou everzi a změnu čití po laterální straně nártu. Je důležité vyšetřit stav nervového zásobení (motoriku a čití) končetiny, a to zejména před repozicí a po ní.

V okolí dislokovaného kloubu je riziko neurologického deficitu ještě vyšší.