Individuální rehabilitace a návrat ke sportu

Cílem počáteční léčby otřesu mozku je odeznění příznaků a co nejdřívější návrat k běžným každodenním činnostem (které nevyvolávají příznaky). Současné výzkumy dokládají, že dlouhodobější neaktivita není přínosná. Místo odpočinku se nyní uvádí „relativní odpočinek“.

• Odpočinek po zjištění otřesu mozku a 48 hodin od úrazu znamená běžné každodenní činnosti, které výrazněji nezhorší příznaky. Namáhavější činnosti by měl hráč vynechat. Součástí je také relativní kognitivní odpočinek, omezení sledování obrazovky apod. – aby nedošlo k exacerbaci obtíží.
• Po úvodních 48 hodinách se doporučuje obnovení aktivity včetně cvičení, ale fyzické ani kognitivní činnosti by neměly dosáhnout takové intenzity, která by významněji vyvolala potíže.

Cílem individuální rehabilitace je postupně zvyšovat intenzitu cvičení na úroveň, která je tolerovaná. Stejně jako u všech jiných rehabilitačních procesů ani v tomto případě neexistuje univerzální správný postup. Vyhodnotíme individuální rizikovost, mj. na základě:

• otřesů mozku v anamnéze
• aktuálního klinického obrazu
• symptomů a kognitivní poruchy v momentě stanovení diagnózy

V amatérských podmínkách se hráč nesmí zapojit do hry minimálně 21 dní, přičemž datum úrazu představuje nultý den. Jednotlivé ragbyové unie si vytvoří své vlastní strategie a pokyny. Například mohou stanovit, že hráč nesmí hrát minimálně dva týdny, a potenciálně tedy může nastoupit během třetího víkendu od úrazu. Pokud je bez příznaků, může se během druhého týdne zapojit do tréninku mimo kontaktní aktivity; přičemž má povolené odporové aktivity.

Do tréninkových aktivit, u nichž lze předpokládat riziko úrazu hlavy, se smí zapojit od třetího týdne (ale pouze pokud je již 14 dní bez příznaků). Pokroky v návratu ke sportu se mohou dělat jen v takovém tempu, které nezpůsobí vyšší než mírnou exacerbaci stávajících příznaků a nevyvolá nové příznaky.

Níže je uvedený příklad postupného návratu ke sportu, který vychází z mezinárodního konsenzu z roku 2022, jenž byl výsledkem mezinárodní konference o sportovních otřesech mozku v Amsterdamu. Zdůrazňuje především stupňovité zvyšování aktivity a uvádí, jak přistupovat k případným mírným exacerbacím příznaků během cvičení.

V tomto příkladu představují kroky 1–3 léčbu pomocí fyzické aktivity, která je součástí zotavování po otřesu mozku, a pacient stále může mít mírné příznaky. Stupně 4–6 jsou již postupný návrat k ragbyovým činnostem, který smí být zahájen, až když všechny příznaky odezní. Postup z jednoho stupně do druhého trvá obvykle minimálně 24 hodin.

Ve druhém stupni mohou hráči začít s lehkým aerobním cvičením (do 55 % maximální srdeční frekvence), a pokud ho tolerují, mohou přidat i středně náročné aerobní cvičení (do 70 % max. srdeční frekvence) Mírná a krátkodobá exacerbace (zvýšení maximálně o 2 body na stupnici od 1 do 10 ve srovnání se stavem před fyzickou aktivitou, na méně než hodinu), která do hodiny odezní, je po aktivitě přijatelná. Pokud při krocích 1–3 dojde k závažnější než mírné exacerbaci příznaků, sportovec by měl přestat a pokusit se znovu cvičit následující den.

V ragbyovém prostředí obnáší kroky 4–6 riziko nárazů do hlavy, takže postup do těchto fází je možný až ve chvíli, kdy příznaky již zcela odezněly, kognitivní funkce jsou normální a osoby pečující o hráče pozorují, že se jeho stav normalizuje.

Pokud hráč během kroků 4–6 pocítí příznaky spojené s otřesem mozku, měl by se vrátit ke kroku 3, aby příznaky při námaze opět plně vymizely, než se vrátí k rizikovým aktivitám.

Rehabilitace je individuální v závislosti na anamnéze, klinickém obrazu a vyhodnocení rizikovosti. Podobně by měly být do individuální rehabilitace zahrnuty veškeré příznaky, které se objevily v momentě utrpění otřesu mozku. Příklady:

• léčba příznaků narušené rovnováhy, rozmazaného vidění a motání hlavy
• rehabilitace krční páteře s ohledem na bolesti krku
• psychologické vyšetření a pomoc, pokud hráč trpí úzkostmi, podrážděností a smutkem.

Opožděná rekonvalescence a přetrvávající příznaky:

U hráčů, kteří nezvládají postupovat individuální rehabilitací a mají příznaky, které se po 2–4 týdnech nezlepšují, zvážíme cílenější rehabilitaci a konzultaci se specialistou.