Rozvoj vytrvalosti

Bylo zjištěno, že vzhledem k vysoké úrovni náročnosti tréninku, kterou aktivní děti získávají, by vytrvalost neměla být primárním zájmem v dětském tréninkovém programu (Joyce a Lewindon, 2014). Vytrvalost zůstává u dospělých velmi dobře trénovatelná a nedostatečně vyvinutý kardiovaskulární a dýchací systém dětí nemusí umožňovat optimální trénink vytrvalosti. To neznamená, že dítě nemůže zlepšit svou vytrvalost tréninkem, protože výzkum ukázal, že v dětství je možné dosáhnout nárůstu vytrvalosti o 5–15 % (Kenny et al, 2015).

Zatímco vytrvalost je v ragby důležitá (jak vytrvalost na dlouhé vzdálenosti, tak i vytrvalost při vysoké intenzitě práce), dětství nemusí být tím nejlepším obdobím pro trénink této fyzické kapacity. Výzkum ukázal, že trénink zaměřený na rozvoj motoriky a síly u dětí nepřímo zlepšil běžecký výkon. Pokud ke zlepšení vytrvalostních opatření u dětí stačí trénink ragby obecně, je potřeba se na něj zaměřit a věnovat jeho rozvoji konkrétní tréninkový čas? Pokud se trenér rozhodne, že by jejich hráčům prospěla určitá vytrvalostní práce, pak by měl být trénink vysoce intenzivní a intervalový, aby napodobil požadavky ragby a snížil objem vytrvalostní práce kladené na dítě. Klasický vytrvalostní trénink běhu na dlouhé tratě by pro dětského ragbistu nebyl vhodný. Běh je náročný tréninkový stymul, při kterém jsou na vyvíjející se dítě vyvíjeny síly nárazu ze země, dítě které ještě nemusí mít sílu a motorickou kontrolu, aby se s těmito silami vypořádalo. Pokud jsou jako tréninková metoda pro zlepšení vytrvalosti zvoleny velké objemy běhu na dálku, může to zvýšit riziko zranění.