Trénink odporového sprintu

Technika sprintu byla diskutována dříve v online vzdělávacím modulu Kondice pro mládež. Odporový a asistovaný sprintový trénink jsou pokročilejšími metodami, které mohou pomoci rozvíjet rychlost a zrychlení. Nicméně, stejně jako u odporového tréninku, tyto metody by měly být používány u hráčů, kteří mají odpovídající tréninkové zkušenosti. Pamatujte, že chronologický věk by neměl určovat, kdy je někdo připraven na pokročilejší tréninkové metody.

Trénink ve sprintu s odporem, známý také jako odporový sprint, využívá odpor ke zlepšení aktivity výbušného zrychlení. Hlavním cílem tréninku odporového sprintu je zvýšit sílu potřebnou ke zrychlení těla a tím zlepšit sílu svalů nohou. Toto zvýšení síly a výbušnosti by se mělo přenést na větší délku kroku a v důsledku toho na zvýšenou rychlost (Jeffs, 2014).

Metody tréninku rezistentního sprintu lze měnit:

  • Sprinty proti gravitaci, např. běh do kopce nebo běh po schodech
  • Zvýšená zátěž, např. s postrojem, padákem, zátěžovými saněmi, partnerským držením, zátěžovou vestou

Trénink odporového sprintu je také extrémně užitečný pro zvýraznění dobrých aspektů techniky zrychlení (Jeffs, 2014). Odporový sprint umožňuje sportovci získat větší pohodlí ve správné biomechanické poloze pro zrychlení, protože odpor umožňuje větší naklonění těla, což je ideální pro zrychlení (Jeffs, 2014; Petrakos et al, 2015). Při tréninku sprintu s odporem může hráč cítit ideální polohu těla a to by se mělo přenést do lepší techniky, když neklade žádný odpor.

Důležitým bodem, který je třeba poznamenat při používání tréninku odporového sprintu, je, že hráč by měl udržovat dobrý technický model, tj. neměnit biomechaniku zrychlení. Ideální zátěž pro použití při tréninku sprintu s odporem je diskutabilní, protože tréninková zátěž se saněmi v rozmezí od 12 % tělesné hmotnosti do 43 % tělesné hmotnosti vykazuje zlepšení ve sprintovém výkonu (Petrokas et al, 2015). Předpokládá se také, že tažení těžších saní by mohlo být ideální pro rozvoj zrychlení, zatímco lehčí zatížení saní může být užitečnější při pokusu o vyvinutí maximální rychlosti (Petrokas et al, 2015).

Pokud používáte gradientní odpor (jako je trénink do kopce), příliš strmý sklon ovlivní mechaniku pohybu hráče a pohyb výrazně zpomalí (Jakalski, 2002, Faccioni, 1995). Sklon 5-10 stupňů nebo mírný sklon poskytne hráčům dobrý tréninkový stimul (Jeffs, 2014)

Ukázalo se, že sprint s použitím zátěžových vest se zátěží 15 % až 20 % tělesné hmotnosti zvyšuje časy sprintu na 10 a 30 m (Hansen et al, 2005). Aby se maximalizovaly výhody spojené s tréninkem odporového sprintu, trenér by měl zdůraznit:

  • Výbušné pohyby paží a kolen
  • Výbušný drive nohou od země